Rozhovor s Terezkou Sehnalovou z norského Osla

Rozhovor s Terezkou Sehnalovou z norského Osla

zpět

Nejčastěji sleduju „Děvče u plotny“, pro tu skandinávskou atmosféru, který ten blog (a jeho autorka) v sobě má, vizuálně mě naposledy nadchnul blog „cake days“... a úplně nejčastěji sleduju „Z ghetta blog“ a hlavně slečnu, co za ním stojí (tedy nejen blog, ale i facebook a instagram), protože Verča „jídlem a vším okolo toho“ prostě žije a to je inspirující a motivující :)

Kdy se u tebe začal probouzet ten pocit, něco dobrého si upéct a uvařit?

Upřímně, když jsem byla malá, tak mě vařit ani péct nebavilo a v kuchyni jsem se moc nepohybovala. Pak kolem 14ti jsem se až „nezdravě“ začala zabývat zdravou výživou a začala si vařit sama. To byla samá zelenina, celozrnné těstoviny, rýže, kuskus, netučné maso a tak podobně. V té době jsem pekla minimálně, a když, tak jsem to nikdy nejedla. Takže úplně poprvé jsem se do toho z nadšením pustila tak trochu z nudy před necelými dvěma lety tady v Oslu, když jsem tu trávila léto a můj přítel byl pořád v práci. Zkracovala jsem si dny pečením. Poprvé jsem se pustila do cheesecaku, cookies a čokoládového dortu a už v září jsem si založila blog a pustila se do toho naplno. Postupně mě to začalo bavit a naplňovat víc a víc a vlastně je pečení a vůbec "cukrařina" to, co bych v životě chtěla dělat :). S vařením to tak slavné není, ale občas mě to taky popadne. Většinou ale vařím jen rychlá jídla, často těstovinová :)

Jak se dívka z Prostějova dostane do Osla? Jak se to všechno "semlelo"?

V podstatě náhodou, asi jako všechno, ne? :). I když asi to své souvislosti mělo. Když mi bylo 11, začala jsem se v létě účastnit takového tanečního workshopu u nás kousek od Prostějova, který pořádali převážně Slováci. Za těch 9 nebo 10 let, co jsem se ho účastnila, jsem díky němu poznala nespočet úžasných, kreativních a obohacujících lidí a později začala jezdit ještě na jiný workshop právě na Slovensko. Tam jsem v létě 2011 poznala přítele, který tou dobou už rok v Oslu studoval. Nejdřív jsem za ním začala jezdit jen na návštěvy, po čas studia v Praze, a když jsem loni školu skončila, tak nějak automaticky jsem se za ním přestěhovala sem do Osla. A musím se přiznat, že se mi tu líbí stále víc. Přestože mě Skandinávie vlastně nikdy ani moc nelákala :)

Jak ovlivnila Skandinávie tvou "kuchyni"? Jak si vařila či pekla dříve a teď?

Hmmm, měla jsem celkem štěstí, že jsem se hned asi měsíc po "oficiálním" přestěhování se do Osla dostala do restaurace, kde vaří právě norskou kuchyni, takže jsem měla možnost alespoň část z ní poznat z blízka. Norská kuchyně je hodně o rybách a pak taky o bramborových jídlech a různých klobásách a párcích (tzv. „pølse“) a masu. Tu rybí část jsem si docela přisvojila, zejména pak lososa, ale mě myslím Skandinávie zase tolik neovlivnila. I když jím skoro všechno norské, ale to bude tím, že se tu skoro nic jiného neprodává :)

Jaké je tvé nejoblíbenější české jídlo a naopak jaké je to Norské :-) Co bys určitě doporučila ochutnat cestovatelům?

Moje nejoblíbenější české jídlo je jednoznačně vepřo-knedlo-zelo. Když jsem byla malá, v restauraci jsem si nikdy nic jiného nedávala. Přiznám se, že občas mívám na „vepřo-knedlo“ velkou chuť a vždycky, když jsem doma v ČR, tak si ho dávám. Někdy místo „vepřa“ kachnu :). A ještě miluju tvarohové a bramborové ovocné knedlíky. A hanácké tvarohové vdolky od babičky. A svíčkovou taky od babičky. Dělává ji jinak, takže to asi není až tak úplně svíčková, ale je výborná. A připomíná mi to, že už jsem ji hooodně dlouho neměla :). Z norské kuchyně, alespoň z toho, co jsem ochutnala mi chutná „pinnekjøtt“, což v doslovném překladu znamená něco jako "lepivé maso". Jsou to žebra, většinou z jehněčího nebo skopového masa, řádně prosolené, a podávají se s bramborami, slaninou, tuřínovou kaší a několika druhy hořčice. Je to sváteční jídlo, oblíbené hlavně na Vánoce a Velikonoce. Moje oblíbené, když jsem pracovala v norské restauraci byl taky „rakfisk“, což je lososovitý pstruh, který je nejdřív na dva tři měsíce naložený ve slaném láku a pak se podává se zakysanou smetanou a plackami lefse ... Norských specialit je opravdu docela dost, ale tyto konkrétní bych doporučila vyzkoušet všem. Z dezertů je výborný Tilslørte bondepiker, což jsou v podstatě vařená jablka, šlehačka a sušenky. Recept najdete na mém blogu :)

Jaké jsou tvé cíle v budoucnu? Co chceš dělat a souvisí to s jídlem? Pracuješ pořád v té restauraci? :-)

„Moje cíle v budoucnu“ .. hmm, asi prostě být spokojená a tzv. „v souladu“ se vším, co se bude dít.. ale co se týče práce, ráda bych se gastronomii věnovala. S kamarádkou, co žije v Oslu o něco déle než já, jsme si založily takový malý bussiness. Děláme tzv. „candy bary“ na zakázku. Tak bych se ráda víc a víc věnovala tomu a časem to snad skloubila i s nějakou útulnou kavárničkou, kde bych celý den jen pekla a povídala si se zákazníky. A vařila jim kafe. To mě teď nově moc začalo bavit. Cappucina, caffe latte atd. V jedné kavárně totiž momentálně pracuju. A tak se vlastně kolem jídla motám stále. V restauraci už bohužel nepracuju, ale kavárnu, ve které ano vlastní ti stejní lidé :).

Jak vnímáš svět blogerek v ČR, jaký blog je pro tebe ten NEJ a proč?

Svět blogerek v ČR vnímám jednoduše tak, že je :). A z mého pohledu je dobře, že je a že se holky (a někdy i kluci) mezi sebou začínají poznávat a kamarádit a tvoří se tím tak taková zajímavá „komunita“ lidí, co mají stejný zájem. Já, asi hlavně tím, jak jsem daleko, jsem trochu mimo to, ale třeba právě díky blogu jsem poznala svou kamarádku a dnes už i kolegyni, se kterou jsme založily výše zmíněný „Candy Bar by Tereza & Tereza“ v Oslu :). Pokud mám být úplně upřímná, tak moc (nejen) českých foodblogů nesleduju, jen málo z nich víceméně pravidelně, ale vždycky, když na nějaký takový blog narazím, líbí se mi. Všechny. Neškatulkuju blogy na „kvalitní“ a „nekvalitní“, za každým z nich někdo stojí a každý z nich do něj vkládá energii a čas a právě proto je tím pádem ve své podstatě “nejlepší“, jaký může být. Ale budu konkrétní. Nejčastěji sleduju „Děvče u plotny“, pro tu skandinávskou atmosféru, který ten blog (a jeho autorka) v sobě má, vizuálně mě naposledy nadchnul blog „cake days“... a úplně nejčastěji sleduju „Z ghetta blog“ a hlavně slečnu, co za ním stojí (tedy nejen blog, ale i facebook a instagram), protože Verča „jídlem a vším okolo toho“ prostě žije a to je inspirující a motivující :)

Na co se tě na blogu nejčastěji lidé ptají? Co je zajímá?

Hmmm, nebudu kecat, tase tolik lidí mi zatím nepíše. Ale moc ráda zprávy dostávám a na všechny vždycky odpovídám. Většinou moje čtenáře zajímá nějaká rada ohledně nějakého receptu, třeba tipy jak upéct cheesecake nebo v poslední době pár dotazů na cupcaky. A pak se mi sem tam objeví zpráva týkající se života v Norsku. Možná trochu i proto, že můj blog je opravdu taková „melange“ - všehochuť všeho, co mi probleskne hlavou nebo co se mi děje. Všechno teda ne, ale skoro :). Každopádně jsem ráda za každý dotaz, kompliment, výtku, zajímá mě to! :)

Jaká je tvá česká NEJoblíbenější bloggerka a proč?

No, já blogerek moc neznám. Fakt. Už jsem říkala, že možná je to tím, že jsem tady v Oslu taková „odříznutá“ od jiných českých bloggerek. Každopádně je tu jedna bloggerka, která je tady v Oslu „odříznutá“ se mnou. A díky našim blogům jsme se poznaly a o pár měsíců později spolu založily náš malý business candybaroslo.com. Terezka z TerezaInOslo je milá, sympatická a krásná slečna (resp. mladá paní) a jsem moc ráda, že jsem ji poznala a že spolu tvoříme něco, co snad má budoucnost :)

Co chystáš, co bys nám chtěla říct o blogu a chceš něco vzkázat všem vařícím nadšencům? :-) Kde tě mohou vidět a slyšet, kromě blogu?!

Co chystám…chci na blog přispívat pravidelněji a chci přidávat více receptů, přestože článků „mimo to“ se asi nezbavíte :). Chtěla bych taky časem přidat nějaké „foto-návody“, jak třeba ozdobit cupcake a tak podobně. Můj blog je takový můj deník a receptář v jednom, je hodně osobní a to může někomu připadat sympatické a někomu naopak. Myslím ale, že si své čtenáře postupně nachází a snad i teprve najde, přestože mě možná nikdy nebudou číst tisíce lidí…i když to by bylo pěkné, samozřejmě! :) Všem nadšencům vaření, pečení a nebo i čehokoliv jiného přeju, aby svůj elán a zálibu neztráceli a aby pokud možno ke všemu vždy přistupovali pozitivně a s nadhledem :). Slyšet o mně zatím mimo blog moc není, jen na tom našem druhém projektu Candy Bar by Tereza & Tereza, ale mám takový plán, že se jednou snad zúčastním nějaké „foodbloger“ akce, až zase zavítám do ČR.

Zdravím všechny čtenáře pažitky, mějte se krásně! :)




Autor článku: Monika Růžičková
Fotografie: Terezka Sehnalová

Autor článku:

Fotogalerie
Odběr newsletteru Chci pravidelně dostávat informace ze světa Pažitka.cz

Vestavné-spotřebiče s.r.o. Pažitka, všechna práva vyhrazena

Making by McRAI