Kouzlo krémových polévek zpět

A také proto, že jsou … nemůžu přijít na ta správná slova. Prostě oku, jazyku i srdci lahodící! Po nich budete mít v bříšku jako v pokojíčku a na rtech blažený úsměv :).

Babičky nám od malička vštěpovaly, že polévka je grunt. No jéje! Naše rodina je polévková až hanba. Donedávna jsem baštila hlavně „vývarovky“ se zeleninou a zavářkou. Na ty jsem nedala dlouho dopustit. Poslední dobou dávám ale více přednost polévkám krémovým, které dokáží díky své sytosti s přehledem nahradit i větší jídlo.

Na jejich tvorbu nepoužívám předlohu či recept. Intuitivně vybírám suroviny, a stejně tak při vaření improvizuji s dalšími ingrediencemi. Tady se prostě člověk může vyblbnout s hravostí sobě vlastní :)

Proto vám bohužel nemohu napsat přesné recepty, protože neznám ani gramáže použitých surovin, natož jaký měl výsledný pokrm objem. Přes tyto mouchy mého chaotického kuchaření se s vámi ráda podělím o začátečnické postřehy :).

• Nepoužívám bujóny. Ne, že by to bylo zprvu cíleně. Žádný zeleninový jsem tehdy doma nenašla a v podvečer už by mě nikdo do obchodu nedostal. Tak jsem to se začátečnickými obavami zkusila bez něj … a ono to šlo (i bez přípravy domácího vývaru)! Takže nakonec u toho i zůstalo :).
• Bylinky pěstované doma na parapetu mají své kouzlo. A jak teprve dají polévce ten správný šmrnc!

• Na hustotu polévky myslím dopředu (aneb zředit lze lehce, ale zahustit – to už je větší potíž), k použité zelenině přidávám běžně dvě středně velké brambory. Pokud je během vaření polévka řidší, přidávám hrst až dvě červené čočky. Jíšku či mouku k zahušťování vůbec nepoužívám.

• Na zjemnění polévky jsem si oblíbila šlehané podmáslí.

• Na polévkovém základu nešetřím. Poctivý díl cibule a česneku nesmí chybět!

• Na dochucení používám hrubozrnnou himalájskou sůl a čerstvě mletý pepř.

• Polévce dávám čas. Žádné zběsilé a agresivní vaření, ale jemné probublávání s občasným mícháním.

• Když chci dát polévce specifický říz, nasekám do ní při vaření trochu čerstvého zázvoru.

• Ráda polévku při servírování doplním o křupavý chléb či bagetku z trouby (třeba s pečeným česnekem a rozpečeným sýrem na povrchu). 

Na krémových polévkách je prostě sympatické, že si vystačíte s jedním hrncem, kopcem zeleniny, bylinkami a kořením a všechno nakonec jenom ztrestáte tyčovým mixérem. Pro časově vytížené lidi s pár korunama v kapse, mezi něž se řadím, jsou královským pohoštěním, aniž by u plotny zestárli :).

Věřím, že řada z vás dělá polévky různých chuťových kombinací a na pokročilejší úrovni, určitě se o své zkušenosti a dojmy podělte v komentářích, moc mě to potěší! :)

Autor článku: