Jíška vypadá jako kuchařský úkrok stranou. Když chcete něco zahustit jíškou, musíte vytáhnout čistý kastrůlek, nechat do něj vklouznout trochu másla, zpěnit v něm mouku a teprve když vznikne jíška, můžete ji použít do vaší hlavní kuchařské tvorby.

Takže se logicky nabízí otázka, jestli by to nešlo nějak jednodušeji. Bez míchání, hlídání, zašpiněného kastrůlku a metličky.

Už se objevilo mnoho zlepšováků, jak dostat mouku do jídla jinak. Jenomže všechny tyhle zlepšováky jídlo spíš kazí a následně vyvolávají dojem, že zahuštění moukou je něco nedobrého, špuntózního, nežádoucího a nedietního.

Dnes vám proto řeknu úplně všechno, co o jíšce vím, a věřím, že ji nejenže vezmete na milost, ale dokonce se před ní začnete sklánět v hluboké kuchařské úctě. Jíška totiž opravdu není bezduché přidávání kalorií, tuku a bílé mouky do jídla.

Jíška posune vaše vaření na úroveň, kdy budete vědět, že to, co dáváte na talíř, je dokonalé a žádá si velmi hlasitou pochvalu.

Začalo to jednoduchou otázkou mojí kamarádky Lenky z webu První pomoc dětem: „Jaký dětský mléčný výrobek mám dceři koupit, aby v něm nebyla hromada chemie a cukru, a aby mi ho zároveň jedla?“. A protože na tuto otázku nemám jednoduchou odpověď, a taky proto, že se mě na ni neptá jen Lenka, ale i spousta dalších maminek, rozhodla jsem se z odpovědi pro ni udělat odpověď vlastně pro vás všechny.  Takže jak to tedy vidím s těmi dětskými mléčnými dezerty? Podívala jsem se na zoubek těm nejkupovanějším z nich a tady jsou moje poznámky k nim.