Cukrářské piškoty zpět

Pečící krize na mateřské dosáhla vrcholu a tím pádem jsem se rozhodla začít zveřejňovat recepty na několik dílů. Protože se chystám na přípravu dezertu šarlota, připravila jsem si dopředu základní surovinu - cukrářské piškoty. Druhým důvodem, proč o nich chci psát zvlášť, je fakt, že se dají použít do mnoha dalších dezertů. Je tedy logické mít možnost vyhledat je na blogu zvlášť. Postupovala jsem podle návodu z kuchařky Julie Child, která tvrdí, že než připravovat šarlotu z nekvalitních piškotů, radši je má člověk vynechat kompletně. Tenhle názor absolutně sdílím, takže jsem se do toho pustila takzvaně od podlahy.

K bílkům jsem do dobře odmaštěné mísy robota přidala špetku soli a začala šlehat sníh. Když začaly být bílky trochu napěněné, přidala jsem i cukr a došlehala do tuha. Po vytažení metličky musí zůstat špička ze sněhu stát nahoru. Stěrkou jsem sníh přesunula do jiné mísy, abych mohla rovnou bez mytí pokračovat se žloutky.

Ke žloutkům jsem navážila cukr a šlehala stejnou metlou jako sníh do světla. Julia tomu ve své kuchařce říká "forming the ribbon". Těsně před koncem šlehání jsem přidala i vanilkový extrakt.

Mouku jsem dvakrát prosila. Střídavě se sněhem jsem jí přidávala ke žloutkům a opatrně stěrkou promíchávala. Důležité je, aby těsto zůstalo co nejvíce nadýchané. Raději ho nechte hůř promíchané, než aby ztratilo příliš objemu.

Pomocí cukrářského sáčku jsem na plechy vyložené pěčícím papírem stříkala podlouhlé piškoty. Na závěr jsem jejich povrch posypala moučkovým cukrem a pekla při 150 °C cca 20 minut. Hotové piškoty jsou lehce nazlátlé ale zároveň nevysušené.

Na vlastní kůži jsem se přesvědčila, že je absolutně nutné, nechat cukr na těstě dobře navlhnout, abyste dosáhli typického vzhledu cukrářských piškotů. Nejlépe totiž dopadl plech, který jsem pekla až jako poslední, takže čekal hotový před vložením do trouby skoro 45 minut. Na ilustrační fotce jsem seřadila postupně piškoty podle toho, jak rychle šly do trouby, takže si konec konců můžete udělat obrázek sami.