Jak vaříme pivo zpět

Něco málo o právu várečném 

Právo várečné bylo jedním z nejdůležitějších a nejvýdělečnějších středověkých městských práv, které umožňovalo vařit pivo. Prakticky pokud město mělo právo várečné, mohl ve svém domě pivo vyrábět a šenkovat každý plnoprávný měšťan. Tím byl pouze vlastník domu uvnitř městských hradeb, kterých bylo omezené množství. Mezi taková města patřila i Jihlava.

Domy na náměstí měly v přízemí velký sál "mázhaus", v němž majitel provozoval své řemeslo nebo obchod. Několik dnů v týdnu sloužil tento prostor ve večerních hodinách jako hostinec, neboť většina domů na náměstí měla právo várečné.

Slovo právovárečný v oficiálním názvu Radničního pivovaru tedy nese odkaz na tradiční pivo, které vařili naši předkové – právovárečníci, tzn. pivo čerstvé, nepasterované a nefiltrované.

Předkové a jejich technologie vaření piva

Výraz pivo pochází ze staroslovanštiny a označoval „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Zajímavostí je, že vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou žen.

Dříve se pivo na rozdíl od současného připravováno bez chmele, který v té době neznali. Pivo vznikalo z ječného chleba a sladu, které kvasily ve velkém džbánu. Bez přítomnosti chmelu nezískávalo pivo hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu, např. pražením chleba v horkém popelu, přidáváním zelené hořčice, či sezamových semínek. Ve starověkém Egyptě do piva přidávali třeba vykvašenou šťávu z datlí, která pivo lahodně ochucovala. Důležitá informace je, že tehdejší pivo vůbec nepodstupovalo proces filtrace.

Zatímco dlouhou dobu bylo pivo v pozadí jiného nápoje – vína, největší obliby pak dosáhlo v 19. století, kdy vznikala celá řada velkých pivovarů a narůstaly poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva. V druhé polovině 20. století však došlo ke změně trendů a namísto masové výroby v pivovarech se začaly zakládat malé pivovary. Prvně vznikaly na území Británie a záležitost minipivovarů se postupně rozšířila i do zbytku Evropy. Za poslední roky zájem o pivo z malých pivovarů významně roste také u nás. A nejen díky tomu dnes můžeme společně ochutnávat pivo z Radničního pivovaru v Jihlavě. Dej Bůh štěstí!

Moderní technologie v Radničním pivovaru 

Obecně můžeme říct, že pivo v Radniční se vaří klasickou technologií dvourmutovým způsobem. Kvašení probíhá v kvasných kádích, tzv. spilkách. To je třeba jeden z hlavních rozdílů mezi tradiční výrobou piva a moderní průmyslovou výrobou, kde se místo spilek používají CK tanky. Po kvašení se pivo přečerpává do ležáckých tanků, kde zraje a dokvašuje při velmi nízkých teplotách minimálně 4-6 týdnů. Odtud se pivo stáčí do sudů nebo přímo z tanku proudí do výčepu a na stůl do Vašich kríglů.

Naše pivo není filtrované ani pasterované, a proto se v něm zachovávají všechny původní výživné látky. Pivo je na první pohled mírně zakalené a méně průzračné než piva filtrovaná, ale právě díky tomu obsahuje výhradně přírodní látky (vysoký obsah vitamínů řady B, cukry, kvasinky atd.). Pivo je hutnější a působí velmi blahodárně na lidský organizmus.

Ale dost bylo teorie. Teď je na Vás, abyste pivní proces za doprovodu sládka přišli shlédnout osobně, a blahodárné účinky zlatavého moku z Radniční odzkoušeli, co hrdlo ráčí.

Autor článku: