Ingredience: | |||||
čerstvé hovězí maso | 250 g | mražený listový salát | 400 g | menší cibule | 1 ks |
vejce | 1 ks | smetana na vaření | 8 pol. lžíce | drcené ovesné vločky | 1 hrnek |
storužek česneku | 2 ks | majoránka | 1 špetka | medvědí česnek | 1 špetka |
himalájská sůl | 1 špetka | ||||
Na kaši: | |||||
střední máslová dýně | 1 ks | větší petržel | 1 ks | Ghí nebo máslo | 1 lžíce |
O vaření zdravějších jídel jsem se začala zajímat teprve s nástupem příkrmů u mojí dcerky, ale s o to větší vervou a nadšením. Teď je malé 13 měsíců a konečně mám volnější ruku, co se týče vymýšlení receptů. Spojila jsem tedy moje oblíbené karbanátky a listový špenát, který má zase ráda ta moje malá potvůrka.
Postup:
Maso si umeleme najemno, špenát v kastrůlku krátce podusíme (asi 5-8 min). Ze špenátu důkladně vymačkáme vodu a přidáme k masu spolu s vejcem a najemno pokrájenou cibulkou. Přilijeme smetanu a podle chuti okořeníme. Dětem samozřejmě jen přiměřeně a mladším jednoho roku nemusíme krom bylinek vůbec. Ovesné vločky můžeme trochu pomlít v mixéru, aby více připomínaly mouku a následně jimi postupně zahušťujeme směs tak, aby se daly tvořit karbanátky. Vytváříme karbanátky, které ještě obalíme v nepomletých vločkách. Pečeme v troubě na pečícím papíře, lehce zakápnuté olivovým olejem na 180° přibližně 30 minut.
Kaše:
Dýni i petržel na kostky společně uvaříme do měkka, poté štouchadlem na brambory důkladně rozmačkáme. Solit není potřeba, ale podle chuti je to samozřejmě možné. Pak už postupujeme jako u klasické bramborové kaše, s máslem nebo Ghí a trochou plnotučného teplého mléka (pro děti převařeného) vyšleháme do hladké kaše.
Pokud je dítě mladší jednoho roku, dejte místo celého vejce pouze žloutek. Kod by nevěděl, co je to Ghí-čko, ráda Vám sem přidám informace ze stránek www.ceskeghícko.cz GHÍ je čistý máselný tuk vyrobený podle starodávné ajurvédské receptury. Odpařením vody a oddělením mléčné bílkoviny získáváme čistý tuk obsahující celou řadu vitamínů, minerálů a antioxidantů. Ghí, nebo ghee, nebo ghíčko, to vše je sanskrtský výraz pro přepuštěné máslo. Během posledních pár let se můžeme s ghí setkat v souvislosti s ajurvédou, což je 5 tisíc let stará indická medicína. Ta považuje ghí pro své účinky na zdraví za elixír života. Z ajurvédy vychází čínská medicína, ale i veškerá západní medicína. Ajurvéda je od roku 1982 uznaná Světovou zdravotnickou organizací jako oficiální alternativní medicína, a ta tvrdí, že ghí napomáhá trávení, upravuje hladinu lipidů, cholesterolu, vyživuje nervové buňky, podporuje učení, posiluje látkovou výměnu a obranyschopnost, napomáhá detoxikaci, omlazuje, má hojivé účinky. Je ideální ve spojení s léčivými bylinami, takto získá tělo z jejich účinků největší prospěch. Přepuštěné máslo ale není žádná novinka ani v našich krajích. Naše babičky takto zpracovávaly máslo v době největší produkce mléka, aby se nezkazilo. Neměly k dispozici lednice a mrazáky a v této podobě jim máslo vydrželo ve sklepě velmi dlouho! Ve starých kuchařských knihách se přepuštěné máslo, někde známé jako šmolc, používalo ke smažení, maštění knedlíků, kaší, brambor, do polévek a omáček, k potírání drůbeže, při pečení koláčů a buchet…Během posledních 20 let nám potravinářský průmysl za podpory vědy vnutil myšlenku, že máslo, jako živočišný tuk, způsobuje mnoho civilizačních chorob a nasadil nám do lednic margaríny .Tvrdili nám, že nasycené tuky mají za následek obezitu a kardiovaskulární choroby. Civilizačních chorob však neubylo…Možná proto, že už jen slepě neposloucháme a hledáme si vlastní cesty, možná proto, že ne všechny doporučení západní medicíny považujeme za směrodatné a možná jenom proto, že žádáme pro zdraví své a svých blízkých to, co nám nabízí příroda v té nejčistší podobě, možná proto se k přepuštěnému máslu vracíme!
Ochrana osobních údajů + Cookies (Nastavení cookie)
Vestavné-spotřebiče s.r.o. Pažitka, všechna práva vyhrazena
Making by McRAI